Chybí nám čerstvý vzduch

Chybí nám čerstvý vzduch!

Současný moderní trend zateplování budov a výměny oken má nepříjmný vedlejší efekt, se kterým nikdo nepočítal. V dokonale utěsněných budovách není čerstvý vzduch.

Tento problém se týká nejen domácností, ale zejména míst s větším počtem osob na jednom místě jako jsou školy, administrativní budovy, ubytovací zařízení apod.

Státní zdravotní ústav provedl měření koncentrace oxidu uhličitého v desítkách škol a zjistil, že v některých případech dosahuje dvojnásobných až trojnásobných hodnot, než jsou povolené limity. Zvýšené množství oxidu uhličitého má za následek větší únavu, nesoustředěnost a v některých případech nevolnost.

Problém tzv. mírného větrání v bytových prostorách

Všeobecně je větrání pro uživatele bytů příliš náročné. Zima, vlivy počasí, hluk a požadavek na bezpečnost jsou důvody, proč nedochází k dostatečnému větrání. Dalšími důvody je navíc ještě nepřítomnost v čase dovolené, během pobytu v práci nebo nedostatek času.

Avšak následky nedostatečného větrání jsou někdy velmi závažné:

  • zvýšená relativní vzdušná vlhkost
  • nedostatečný odvod škodlivin
  • nedostatek kyslíku
  • tvorba plísní
  • poškození stavebního fondu
  • újma na zdraví

Zdravotní aspekty nedostatečného větrání

Většinu svého života většina z nás, až na výjimky, prožije v uzavřených prostorech, především v budovách. Riziko, které představuje nedostatečná výměna vzduchu, zahrnuje obtíže nezávažné (např. syndrom nemoci z budov, onemocnění horních cest dýchacích), celoživotní alergické postižení, ale i život ohrožující expozici toxickým látkám (např. CO) nebo karcinogenům (benzen). Ve většině případů jedině větrání dokáže snížit koncentrace látek, jejichž zdroj se nachází v interiéru.

Úvod
Nedostatečné větrání je problém lidí, nikoliv budov. Lidé jsou jeho příčinou i jeho obětí. Nevětráme z různých důvodů: abychom zamezili ztrátám energie, aby se nám do domu nedostal smog, protože projektant poddimenzoval větrání. Není to výsada jen nízkoenergetických budov, většina interiérů trpí tímto nedostatkem.
Problémem je i to, že na zápach, který často doprovází nedostatečně větrané interiéry, se dokážeme rychle adaptovat, případně řešíme situaci různými osvěžovači vzduchu – ne náhodou zažívají jejich výrobci a prodejci nevídaný rozmach. Všichni chtějí mít byt i kancelář provoněnou mořským vánkem nebo vůní borovic, ale větrání buď není možné, nebo nás ani nenapadne otevřít okno.

Možné zdravotní obtíže v budovách
Pokud je systém větrání podhodnocen vzhledem k počtu obyvatel a činnostem v objektu, může dojít k hromadění znečišťujících látek v interiérech. Jejich přítomnost poznáme většinou až po vzniku zdravotních obtíží. Tyto obtíže bývají nespecifické, obtížně diagnostikovatelné, což je pro sick building syndrom/syndrom nemocných budov typické [1]. Projevuje se únavou během dne, pálením očí, špatným soustředěním, v noci naopak nemůže postižený usnout a spánek je nevalné kvality. Přidružit se mohou bolesti hlavy, pálení v krku apod.
Kromě těchto nespecifických obtíží se mohou objevit i pozdní účinky škodlivin. Již z názvu vyplývá, že bude trvat nějakou dobu, než se projeví. Nejdříve se může objevit alergie, následně by to (alespoň teoreticky) mohly být genotoxické látky a konečně i látky karcinogenní, které mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku nádorových onemocnění.
Genotoxické látky ovlivňují zárodečné buňky mužů i žen, důsledkem tedy může být snížená plodnost respektive potrácení v důsledku poškození plodu, případně porod dítěte s vrozenou vývojovou vadou.
Látky karcinogenní mohou vést ke vzniku nádorů, samozřejmě s relativně dlouhou latencí. Z prokázaných karcinogenů se v domech setkáváme s některými látkami, které jsou produkovány ve velmi nízkých koncentracích běžným vybavením bytů a přípravky používanými v domácnostech. Při nahromadění některých předmětů/přístrojů a nedostatečné výměně čerstvého vzduchu může dojít ke kumulaci těchto látek v prostředí.
V závislosti na typu domu a intenzitě větrání může na různých místech srážet vodní pára a mohou vznikat vlhká místa, což jsou tzv. hotspots pro plísně. Jejich růst nemusí být nutně důsledkem vysoké vlhkosti vzduchu, stačí dostatečná vlhkost v podkladu, ať už se tam dostala jakýmkoliv způsobem. Plísně rostou v zásadě tam, kde je nedostatečná výměna čerstvého vzduchu nikoliv jen ve smyslu omezeného větrání, ale omezené výměny vzduchu v důsledku omezeného přístupu vzduchu, tedy za nábytkem, za obložením, pod tapetami apod. Zdravotní důsledky růstu plísní mohou být velmi pestré, nejčastěji se však projeví alergickými obtížemi.
Vzhledem ke stále přibývajícímu počtu lidí s oslabenou obranyschopností mohou být však důsledky mnohem závažnější včetně toxického působení chemických látek nebo vzniku závažných onemocnění vyvolaných plísněmi, houbami a „přátelskými“ bakteriemi, které u zdravých jedinců nepůsobí problémy a jimiž jsme všichni (naštěstí) osídleni.
Nelze pominout ani možnost zvýšeného výskytu roztočů, pro jejichž množení je vysoká vlhkost optimální. Roztoči představují problém především z hlediska alergií, produkují relativně agresivní alergen a navíc jsou velice přizpůsobiví. Jejich výskyt většinou není přímo ovlivněn větráním, neboť místem jejich nejvyššího výskytu je tradičně postel, kde mají optimální podmínky pro svůj život.

Zdroj: http://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/8320-zdravotni-aspekty-nedostatecneho-vetrani

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.